Evino jablko Čakry

Léčebné účinky mědi na lidské zdraví

Aztékové, Egypťané i Římané - ti všichni používali po tisíce let měď, jeden z nejběžnějších kovů na Zemi, ve špercích, obvazech, kosmetice a dokonce i v nápojích jako lidový prostředek k potírání celé škály chorob.

Nelze vyloučit, že nošení nejrůznějších ozdobných tretek může být jedním ze způsobů "měďné léčby", lékaři se však stále ještě zdráhají dát lidovým léčebným prostředkům založeným na působení mědi požehnání, protože v nadměrném množství může být toxická a většina lidí přijímá dostatečné množství tohoto prvku v každodenní stravě.

Dokonce i v dnešní době sportovně založení a o své zdraví pečující dospělí jedinci, kteří dbají o dostatečný přísun mědi nezbytné pro dobré fungování těla, zavrhují v obavě z nadměrné medikace a z vedlejších účinků vitamínové doplňky ve prospěch šperků.

Je známo, že měď, která je obsažena v běžně konzumovaných potravinách a nápojích jako ryby, ořechy, čokoláda či červené víno, napomáhá vývoji kostí a tkání. Podle odborníků může její nedostatek vyvolat problémy pojivových tkání a kloubů a způsobit takové choroby, jako je například artritida.

Nikdo však nikdy neprokázal, že měděné náramky, jimiž se zdobily nesčetné generace po celém světě, mají skutečně léčebné účinky. A nebo pokud fungují, jak a proč mohou pomoci léčit nemoci.

Odborníci měďařských společností poukazují na nedostatek přesvědčivých důkazů o tom, že nošení výrobků z mědi na kůži zabraňuje deficienci mědi či léčí nemoci - i když někteří vědci to označují přinejmenším za neškodné.

Používání mědi jako domácího léku proti chorobám se datuje v mnoha odlišných civilizacích tisíce let nazpět. První egyptskou zmínku o jejím léčebném využití lze nalézt ve starověkém papyru z období 2600 až 2200 let před Kristem.

Rukopisy římské, aztécké a hindské civilizace zachycují celou škálu léčebných prostředků s podílem mědi, užívaných v nápojích a obvazech k léčbě zranění, či tvarované do měděných šperků.

Současní obhájci měděných šperků tvrdí, že lidské tělo může během jednoho měsíce absorbovat z nošeného náramku zhruba 13 miligramů mědi. Kotoučky umístěné pod náramkovými hodinkami nebo uvnitř golfové rukavice podle nich vzájemně reagují s lidským potem a dodávají látku přímo do specifického zranění, přičemž obcházejí zažívací ústrojí.